Airbnb – povinnosti ubytovatele

Hostitelé v systému Airbnb často zapomínají (nebo se záměrně vyhýbají) na základní povinnosti, které platí pro všechny poskytovatele ubytování. Nejedná se o šikanu zaměřenou jen proti malým podnikatelům, ale o regulační mechanismy, které platí pro všechny podnikatele v této oblasti.V následujícím článku se zaměříme zejména na povinnosti daňové, poplatkové a evidenční.

Poplatkové a daňové povinnosti
V případě poskytování ubytovacích služeb je poskytovatel povinen zisk danit jako příjmy ze samostatné činnosti dle §7 odst. 1 písmeno b zákona 589/1992 Sb. (o daních z příjmu). V případě krátkodobého nájmu daní příjmy dle § 9 tohoto zákona. S tímto rozdělením souvisí i míra daňově uznatelných nákladů. Pro poskytování ubytovacích služeb platí, že se jedná o běžnou podnikatelskou činnost, tudíž poplatník může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, až do výše těchto příjmů, vede-li účetnictví. V případě že účetnictví nevede (vede daňovou evidenci) může uplatnit paušální výdaje dle §7 odstavec 7 písmeno b ve výši 60% nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč. V případě nájmu platí § 9 odstavec 4: „Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč.“ Pokud se jedná o ubytovací služby většího rozsahu, je ubytovatel povinen odvést i DPH ve výši první snížené sazby daně, neboli 15%.1)§ 47 odstavec 1 písmeno b zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve spojení s položkou 55 přílohy č. 2 k tomuto zákonu
V případě, že se ubytování poskytuje v zařízení určeném k přechodnému ubytování, je také povinen hradit poplatek z ubytovací kapacity dle § 7 zákon č. 565/1990 Sb. (o místních poplatcích) ve výši až 6 Kč za každé využité lůžko a den, pokud obec po dohodě s poplatníkem nestanoví poplatek roční paušální částkou. V současné době se vedou spory, zda má tuto poplatkovou povinnost i provozovatel, který poskytuje ubytovací služby mimo zařízení určené k přechodnému ubytování, typicky v bytech. Poskytovatelé ubytování mimo zařízení k tomu určená samozřejmě podporují výklad, který jim tuto poplatkovou povinnost nedává, zatímco obce, jakožto příjemci tohoto poplatku, podporují spíše výklad, že poplatková povinnost platí pro všechny provozovatele ubytovacích služeb lhostejno, kde tyto služby poskytují. Dotčené ustanovení §7 odstavec 1 zákona 565/1990 o místních poplatcích zní: „Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu.“ V tomto zákoně tedy není výslovně řečeno, že by se tato poplatková povinnost vztahovala na jiná než ubytovací zařízení. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod uvádí v článku 11 odstavci 5: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“ a v článku 4 odstavec 1: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.” Zákon o místních poplatcích stanovuje poplatkovou povinnost jen pro ubytovací služby poskytnuté v k tomu určených zařízeních a na ubytování mimo tato zařízení se tudíž nevztahuje.
Dalším z možných poplatků je poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt2)§1 písmeno b zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích, který je definován v §3 odst 1 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích: “Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.” Výše tohoto poplatku je stanovena dle úvahy obce3)V případě Hlavního města Prahy je stanoven vyhláškou č. 27/2003 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši až 15 Kč za každý den pobytu4)§3 odstavec 5 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích : Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,- Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.. Tento poplatek se vztahuje i na poskytovatele krátkodobého nájmu, ačkoliv dle §3 odstavec 3 tohoto zákona poplatek odvádí ubytovatel: „Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku.“ Mohlo by se zdát, že výraz ubytovatel směřuje jen na poskytovatele ubytování stejně jako v případě poplatku z ubytovací kapacity, ale v tomto ustanovení chybí omezení prostor, na které se tato povinnost vztahuje a slovo ubytovatel slouží jen k určení plátce poplatku. V případě poplatku z ubytovací kapacity je poplatníkem i plátcem právě poskytovatel ubytování, zatímco pro poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt je poplatníkem pobývající fyzická osoba a plátcem je osoba, u které poplatník za úplatu pobývá.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje novelu zákona o místních poplatcích, která chce znatelně rozšířit vybírání rekreačních poplatků. Dle ministerstva se v současné době rozhodlo vybírat rekreační poplatek jen 14% měst a obcí. Ministerstvo by proto chtělo volnost určování, zda a v jaké výši se bude poplatek vybírat zrušit a nařídit povinnost poplatek vybírat, pokud se v obci nachází nějaké ubytovací zařízení. Výše poplatku by se také měla zvednout na ekvivalent 1€ na osobu a den. Svaz měst a obcí na jednu stranu zvýšení poplatku vítá, na druhou stranu se obává zvýšené administrativy jak pro drobné podnikatele, tak pro menší obce5)SŮRA, Jan. Dovolená v Česku podraží, stát chce zvýšit rekreační poplatky. IDnes.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/poplatky-za-ubytovani-obce-hotely-penziony-fzj/ekonomika.aspx?c=A160522_220150_ekonomika_jkk. Je otázkou, zda by nebylo vhodné zvýšit poplatky z ubytovací kapacity obzvláště v turisticky exponovaných lokalitách, aby se zabránilo možným negativním dopadům, kterých se samosprávy obávají. 6)„Politiky uplatňované v oblasti daní hrají samozřejmě významnou roli, protože mohou finančně motivovat jednotlivce při rozhodování…V každém případě fiskální politika není jen hospodářskou politikou, ale i skrytou politikou sociální.“Listina základních práv a svobod: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-750-6.

Evidenční povinnosti
Poskytovatel krátkodobého ubytování, nebo krátkodobého pronájmu je povinen evidovat ubytované osoby. Za tímto účelem vede evidenční knihu, do které zapisuje identifikační údaje zapisovaných7)§3 odst 4 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích: „Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem.“. Pokud se navíc jedná o cizince, uplatní se i ustanovení hlavy VII a VIII zákona 326/1999 Sb. zákon o pobytu cizinců na území ČR. Cizinec je povinen ohlásit na policii ve lhůtě 3 pracovních dnů (občané třetích zemí) nebo 30 dnů (občané EU)8)§93 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR od vstupu na území ČR místo pobytu, tuto povinnost může splnit i u ubytovatele (za tím účelem je povinen předložit příslušné doklady ubytovateli a ten následně cizincovo místo pobytu na policii nahlásí).9)§103 písmeno b 326/1999 Sb. zákona o pobytu cizinců na území ČR: “Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,”
S evidenční povinností úzce souvisí povinnost chránit zaznamenané osobní údaje, na což s účinností od 25.5.2018 dopadá nařízení GDPR.10)NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) Dle článku 2 odst. 1 tohoto nařízení je poskytovatel krátkodobého ubytování subjektem tohoto nařízení, neboť je správcem11)článek 4 odst 7 GDPR : „správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;” osobních údajů,12)článek 4 odst 1 GDPR „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;” který zpracovává13)Článek 4 odst 2 GDPR“ „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;“ evidenci14)článek 1 odst 6 GDPR”„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska; ubytovaných a to aby splnil právní povinnost, která se na něj, jakožto správce, vztahuje.15)čl 6 odst 1. pís c GDPR: “Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:…. zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;”

Share

References   [ + ]

1. § 47 odstavec 1 písmeno b zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve spojení s položkou 55 přílohy č. 2 k tomuto zákonu
2. §1 písmeno b zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích
3. V případě Hlavního města Prahy je stanoven vyhláškou č. 27/2003 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt
4. §3 odstavec 5 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích : Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,- Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.
5. SŮRA, Jan. Dovolená v Česku podraží, stát chce zvýšit rekreační poplatky. IDnes.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/poplatky-za-ubytovani-obce-hotely-penziony-fzj/ekonomika.aspx?c=A160522_220150_ekonomika_jkk
6. „Politiky uplatňované v oblasti daní hrají samozřejmě významnou roli, protože mohou finančně motivovat jednotlivce při rozhodování…V každém případě fiskální politika není jen hospodářskou politikou, ale i skrytou politikou sociální.“Listina základních práv a svobod: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-750-6.
7. §3 odst 4 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích: „Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem.“
8. §93 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR
9. §103 písmeno b 326/1999 Sb. zákona o pobytu cizinců na území ČR: “Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,”
10. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů
11. článek 4 odst 7 GDPR : „správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;”
12. článek 4 odst 1 GDPR „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;”
13. Článek 4 odst 2 GDPR“ „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;“
14. článek 1 odst 6 GDPR”„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;
15. čl 6 odst 1. pís c GDPR: “Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:…. zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *