Airbnb – podnikání pod rouškou sdílení

V posledních letech získávají (spolu s raketovým nástupem ekonomiky sdílení) na značné popularitě alternativní formy krátkodobého užívání bytu. To co začalo jako efektivnější využití prázdných prostor, se stalo velmi výnosným podnikáním.
Z hlediska právní formy se jedná se o ubytování dle § 2326 OZ1)§ 2326 OZ – Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. a následujících, či obecný krátkodobý nájem dle § 2201 OZ2)§ 2201 OZ – Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. a následujících. Přestože se nejedná o nový jev, 3)sdílení a půjčování je zde od nepaměti – známí u sebe nechávali přespávat kamarády, spolujízda na víkendové akce, půjčování nářadí mezi sousedy… náš právní řád ještě nestihl zareagovat konkrétními ustanoveními a na dané případy této takzvané sdílené ekonomiky nahlíží skrze již existující normy. V minulosti nebyla sdílená ekonomika (nebo také někdy ekonomika sdílení4)orig: collaborative economy – souhrný pojem užívaný Evropskou komisí například v Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů: Evropský program pro ekonomiku sdílení ze dne. 2.6.2016. Dostupné také z: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/16881/attachments/2/translations/cs/renditions/pdf ) potřeba regulovat na úrovni zákona, protože se jednalo o jev okrajový a osobní – ještě do nedávna bylo zvykem kladivo nebo vrtačku půjčit třeba sousedovi, či kamarádovi, ale nikoliv člověku, který jde jen kolem po ulici. To co dostalo sdílenou ekonomiku do popředí zájmu zákonodárců je přesah z osobní sféry přímých osobních vztahů jednotlivých osob, do stavu, kdy partnerem v tomto sdílení může být takřka kdokoliv. Tím se ze zvyklosti půjčování stal velmi výnosný obchodní model. 5)HATZOPOPULOS, Vassilis a Sofia ROMA. CARING FOR SHARING? THE COLLABORATIVE ECONOMY UNDER EU LAW. Common Market Law Review. United Kingdom: Kluwer Law International, 2017, 54(1), 81-128. ISSN 0165-0750. Stávající normy s tímto typem ekonomické aktivity nepočítají, což přináší problémy a nedorozumění. U služby UBER bylo již Soudním dvorem Evropské unie judikováno, že se jedná o maskovanou taxislužbu a nikoliv o projev sdílené ekonomiky v oblasti dopravy. 6)rozsudek Soudního dvora Evropské Unie sp.zn.:C‑434/15 ze dne 20.12.2017, dostupné na: http://bit.ly/2BG9v2A. Airbnb na podobný rozsudek zatím čeká a v současné době může být podřazen jak pod služby ubytovací, tak pod obecný nájem.
Podřazení činnosti pod zákonný pojem je důležité z hlediska jak občanskoprávního (jaká práva a povinnosti budou platit mezi stranami smlouvy) tak i z hlediska veřejnoprávního a to zejména kvůli určení minimálních požadavků pro poskytování dané služby a určení dalších povinností provozovatele – napříkladevidenčních, daňových a poplatkových. Pro určení, jaké normy budeme na konkrétní příklad aplikovat (neboli pro kvalifikaci) je nutné v první řadě stanovit, zda se jedná o službu poskytovanou bezplatně, či za úplatu, kdo jsou strany smlouvy a jaký je úmysl jednajících stran.
Kdo jsou vlastně strany smlouvy – je to jen poskytovatel (ten kdo nabízí svezení, či ubytování – u Airbnb: „host = hostitel“) a spotřebitel (ten kdo nabídky využije – u Airbnb: „guest = host“), nebo navíc i zprostředkovatel (digitální platforma – u Airbnb facilitator, platform etc.), nebo se dokonce jedná o dvě samostatné smlouvy (zprostředkovatel – poskytovatel a zprostředkovatel – spotřebitel)? Digitální platformy se snaží být co nejméně zapleteny do vztahů mezi poskytovatelem a spotřebitelem a nemít žádnou odpovědnost ať už za chování hosta, či stav nabízené nemovitosti hostitelem. 7)MAK, Vanessa. Private Law Perspectives on Platform Services. Journal of European Consumer and Market Law. Verlag Oesterreich, 2016, 5(1), 19-25. ISSN 2191-3412.
V případě Airbnb vzniká vztah mezi hostitelem a platformou, jehož obsahem je možnost hostitele zveřejnit svou nabídku prostřednictvím platformy, oprávnění platformy přijímat platby za ubytování jménem hostitele, povinnost platformy vyplatit hostiteli platby, které přijala jeho jménem a povinností hostitele zaplatit poplatek ve výši 3% za každou rezervaci (tento poplatek si platforma strhává z částky zaplacené hostem). Dále vzniká vztah mezi hostem a platformou, jehož obsahem je povinnost hosta platit za ubytování prostřednictvím platformy a zaplatit servisní poplatek platformě ve výši 6-12%. V neposlední řadě vzniká vztah mezi hostitelem a hostem, jehož obsahem jsou standardní práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o ubytování či nájmu nebo podnájmu.

Airbnb v Praze

Pro získání představy o rozsahu sdíleného ubytování v České republice zadala Vláda vypracování ekonomické analýzy Vysoké škole podnikání a práva. Analýza byla představena v září 2017 na jednání Vlády. Tato analýza se zaměřuje na sdílenou dopravu a ubytování zejména v Praze a pro potřeby této práce slouží jako uvedení o rozsahu sdíleného ubytování a o jeho povaze (podnikatelská či příležitostná činnost).
Prahu navštíví a ubytuje se v tradičních ubytovacích zařízeních každý rok přibližně 7.1 milionu osob 8)[ČSÚ: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, dostupné na: http://bit.ly/2scjh6F a toto číslo každým rokem stoupá (rozdíl mezi roky 2015 a 2016 vykazuje nárůst o 7,9%)9)[ČSÚ: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, dostupné na: http://bit.ly/2scjh6F. Růst poptávky vyvolává i růst nabídky a to nejen ze strany tradičních poskytovatelů ubytování (kapacita lůžek se mezi roky 2012 a 2016 zvedla o 5,5%)10)[ČSÚ: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, dostupné na: http://bit.ly/2scjh6F. Toto tradiční ubytování generuje přibližně 8 miliard Kč, což činí 0,2% ročního HDP ČR11)Analýza sdílené ekonomiky a digitální platforem: Analytický materiál 06/2017 vypracovaný řešitelským týmem VŠPP. Praha, 2017. Dostupné také z: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_4_Material_Analyza.pdf. V roce 2013 bylo v Praze evidováno 91 887 lůžek v 795 hromadných ubytovacích zařízeních12)ČSÚ: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích, dostupné na:http://bit.ly/2BZIKSo.
Na pražském trhu funguje krom Airbnb několik platforem umožňujících sdílené ubytování, jedná se například o WIMDU či Homeaway ale jejich podíl na trhu je zanedbatelný a nebyl samostatně sledován. Airbnb zvýšil počet ubytovacích zařízení dostupných přes tuto platformu z 670 v roce 2012 na současných 18 586 zařízení s celkem 71 600 lůžky (stav k 2.5.2017)13)KRAJČÍK, V., VEBER, J., BEJČEK, M.,KLJUČNIKOV, A.a kol.: (2017) Ekonomická analýza ubytovacích služeb včetně segmentu tzv. sdílené ekonomiky. Praha:  VŠPP  2017.V  rámci  TA  ČR-program  BETA.. Z výše uvedeného vyplývá, že Airbnb drží téměř polovinu trhu s krátkodobým ubytováním v Praze a dá se předpokládat, že v následujících letech bude tento podíl zvyšovat (mezi lety 2012 a 2016 se zvětšil počet lůžek 28krát)14)Analýza sdílené ekonomiky a digitální platforem: Analytický materiál 06/2017 vypracovaný řešitelským týmem VŠPP. Praha, 2017. Dostupné také z: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_4_Material_Analyza.pdf. Z této nabídky činí 72,58% celý dům/byt/apartmán, 24,98% soukromý pokoj (jedná-li se o pronájem více pokojů v jednom bytě, spadají jednotlivé pokoje do této kategorie) a 2,44% pokoj sdílený. Průměrná obsazenost jednotek v Praze dosahuje 50,21%. Výnosy získané z provozu těchto jednotek výrazně zaostávají za výnosy tradičních ubytovacích zařízení – jedná se o přibližně 2 miliardy Kč15)Výsledky šetření získané z datového průzkumu AirDNA za období 1.4.2016-31.3.2017, podrobně viz KRAJČÍK, V., VEBER, J., BEJČEK, M.,KLJUČNIKOV, A.a kol.: (2017) Ekonomická analýza ubytovacích služeb včetně segmentu tzv. sdílené ekonomiky. Praha:  VŠPP  2017.V  rámci  TA  ČR-program  BETA..
Pokud přijmeme hypotézu, že rozdíl mezi příležitostnou sdílenou ekonomikou a provozováním podnikatelské činnosti je počet dnů v roce, kdy je jednotka pronajímána, při 20 dnech je „pravou“ sdílenou ekonomikou jen 21% nabízené kapacity a při 30 dnech za rok 52%.
Pokud naopak oddělíme příležitostnou činnost od podnikatelské na základě množství nabízených jednotek, pak zjistíme, že 15,43% poskytovatelů disponuje s 52,5% jednotek (poskytovatelé s 3mi a více jednotkami). 70,63% poskytovatelů nabízí k pronájmu jednu jednotku, 13,94 % dvě jednotky, 5,28 % tři jednotky, 2,75% čtyři jednotky a konečně 7,5% pět a více jednotek. Mezi rekordmany patří poskytovatelé s více než 100 jednotkami. Toto množství už s sebou nese zajímavé příjmy – například subjekt nabízející 54 jednotek má obrat ve výši přesahující 42 milionů Kč ročně. Považovat takové případy za něco jiného než podnikatelskou činnost je přinejmenším směšné.16)KRAJČÍK, V., VEBER, J., BEJČEK, M.,KLJUČNIKOV, A.a kol.: (2017) Ekonomická analýza ubytovacích služeb včetně segmentu tzv. sdílené ekonomiky. Praha:  VŠPP  2017.V  rámci  TA  ČR-program  BETA.

Share

References   [ + ]

1. § 2326 OZ – Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.
2. § 2201 OZ – Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
3. sdílení a půjčování je zde od nepaměti – známí u sebe nechávali přespávat kamarády, spolujízda na víkendové akce, půjčování nářadí mezi sousedy…
4. orig: collaborative economy – souhrný pojem užívaný Evropskou komisí například v Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů: Evropský program pro ekonomiku sdílení ze dne. 2.6.2016. Dostupné také z: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/16881/attachments/2/translations/cs/renditions/pdf
5. HATZOPOPULOS, Vassilis a Sofia ROMA. CARING FOR SHARING? THE COLLABORATIVE ECONOMY UNDER EU LAW. Common Market Law Review. United Kingdom: Kluwer Law International, 2017, 54(1), 81-128. ISSN 0165-0750.
6. rozsudek Soudního dvora Evropské Unie sp.zn.:C‑434/15 ze dne 20.12.2017, dostupné na: http://bit.ly/2BG9v2A
7. MAK, Vanessa. Private Law Perspectives on Platform Services. Journal of European Consumer and Market Law. Verlag Oesterreich, 2016, 5(1), 19-25. ISSN 2191-3412.
8, 9, 10. [ČSÚ: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, dostupné na: http://bit.ly/2scjh6F
11, 14. Analýza sdílené ekonomiky a digitální platforem: Analytický materiál 06/2017 vypracovaný řešitelským týmem VŠPP. Praha, 2017. Dostupné také z: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_4_Material_Analyza.pdf
12. ČSÚ: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích, dostupné na:http://bit.ly/2BZIKSo
13, 16. KRAJČÍK, V., VEBER, J., BEJČEK, M.,KLJUČNIKOV, A.a kol.: (2017) Ekonomická analýza ubytovacích služeb včetně segmentu tzv. sdílené ekonomiky. Praha:  VŠPP  2017.V  rámci  TA  ČR-program  BETA.
15. Výsledky šetření získané z datového průzkumu AirDNA za období 1.4.2016-31.3.2017, podrobně viz KRAJČÍK, V., VEBER, J., BEJČEK, M.,KLJUČNIKOV, A.a kol.: (2017) Ekonomická analýza ubytovacích služeb včetně segmentu tzv. sdílené ekonomiky. Praha:  VŠPP  2017.V  rámci  TA  ČR-program  BETA.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *